Spolek pro umění a sběratelství je nezisková organizace, která se snaží o záchranu cenných sbírek z různých oblastí sběratelství, podporuje budování sbírek, mladé umělce a pečuje o dědictví po autorech a sběratelích, kteří neměli to štěstí a nemohli své dílo někomu předat.

Spolek úzce spolupracuje s organizátory mezinárodního veletrhu Sběratel, který se koná pravidelně vždy na začátku září v Praze a je největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě.

Partnery spolku jsou nejnavštěvovanější domácí portál o sběratelství Sberatel.info a Klan sběratelů.

Akce

Veletrh Sběratel – největší setkání sběratelů Východ – Západ

Spolek pro umění a sběratelství se bude od 27. do 28. března 2020 účastnit jarního veletrhu Sběratel. V prodeji budou nejen barevné litografie oslavující 100 let od návratu československých legií do vlasti, ale také soubor pohlednic s reprodukcemi jednotlivých motivů.

Na veletrh míří nejen sběratelé, ale také návštěvníci, kteří berou sběratelství jako investici. Jen na veletrhu totiž mohou porovnat nabídku několika desítek firem na jednom místě, promluvit si s experty z oboru a osobně si nabízené předměty prohlédnout, což je deviza, kterou internet nemůže nikdy v plné míře nabídnout.

Na veletrh se můžete přijít podívat zdarma, pokud se registrujete zde.

Nabídka

Sběratelské litografie poprvé zachycují tři slavné momenty z historie Československých legií. Autorem je Petr Ptáček, tvůrce českých poštovních známek

Trilogie barevných litografií

LITOGRAFIE SE PRODÁVAJÍ POUZE JAKO KOMPLET za cenu 6000 Kč. Pro objednávky prosím pište na litografie@sberatel.info

Sběratelskou trilogii barevných litografií vydává jako poctu k 100. výročí návratů Československých legií do vlasti Spolek pro podporu umění a sběratelství. Litografie zachycují bitvu na Bajkalském jezeře, přelet letadlem Tractor nad Vladivostokem a legendární obrněný vlak Orlík. Autorem kreseb je výtvarník Petr Ptáček, který dlouhodobě navrhuje poštovní známky pro Českou poštu.  Každý motiv vychází ve sběratelské emisi 100 kusů.

Dobrovolnické jednotky zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války a následně ruské občanské války se do nově vzniklého státu vraceli postupně, poslední oddíly až dva roky po jeho založení. Nejvíce legionářů se do Československa vracelo právě v průběhu roku 1919. Celkem měly jednotky československých zahraničních vojsk přes 140  000 dobrovolníků.

Nejsilnější zastoupení měly legie v na ruském území, kde v letech 1914 – 1920 bojovaly nejdříve proti rakousko-uherské armádě a Němcům na Ukrajině a poté za ruského cara spolu s Bílou armádou proti Rudé armádě. Československé legie kontrolovaly na konci války podstatnou část Sibiře a byly jedinou dobře organizovanou vojenskou silou v občanskou válkou rozvráceném Rusku.

Právě následná evakuace legionářských sborů přes Vladivostok lodí do Ameriky vlakem přes kontinent a opět lodí do Evropy nebo jižní cestou přes Japonsko, Hong Kong, Cejlon, Suezský průplav do italského Terstu způsobila, že velká část legionářů se domů vracela několik let.  

Vojenské úspěchy československých vojenských sborů na bojištích v Rusku a dalších evropských zemích pak sehrály významnou roli při jednání vítězných mocností o vzniku Československa v roce 1918.

Barevná litografie je už téměř sto let oblíbená tisková technika předních umělců

Malíř, ilustrátor a grafik Petr Ptáček tvoří v malbě, kresbě i umělecké grafice. Maluje akrylem a olejem, specializuje se hlavně na techniku litografie. Vedle volných kreseb realizoval knižní ilustrace, grafiku a je vyhledávaným spolupracovníkem oddělení známkové tvorby České pošty, pro kterou realizoval řadu poštovních známek.

Barevná litografie sloužila až do třicátých let minulého století jako hlavní technika pro průmyslový tisk kvalitních barevných ilustrací a plakátů. Litografii měl v oblibě Alfons Mucha, Picasso, Chagall, Miró, ale také třeba Adolf Born, Oldřich Kulhánek nebo Jiří Bouda.

Techniku kamenotisku založenou na chemických vlastnostech jemnozrnného vápence, který v místech pokreslených mastnou barvou absorbuje tiskařskou barvu, zatím co nepokreslená místa barvu odpuzují, objevil na konci 18. století pražský rodák Alois Senefelder. Litografie Petra Ptáčka vznikaly v legendární nejstarší české litografické dílně v Říční ulici na Praze 1.

Sto signovaných litografií symbolizuje 100 let, která od dramatických událostí uplynulo. Po jejich vytištění byl vápencový kámen opět přebroušen, takže jakýkoliv dotisk je vyloučen.

Litografie byly poprvé k vidění na podzimním veletrhu Sběratel

Pocta československým legionářům měla premiéru na mezinárodním veletrhu Sběratel 2019 na výstavišti PVA Expo Praha za účasti členů spolku i autora Petra Ptáčka.

Předseda spolku a ředitel veletrhu Sběratel Jindřich Jirásek představuje publiku duchovního autora projektu Pavla Krbce a výtvarníka Petra Ptáčka
Tajemník pro mimořádné události Pavel Krbec detailně vysvětlil pozadí vzniku jednotlivých motivů litografií.
Generální tajemník spolku David Minol pak seznámil publikum s plánu Spolku pro umění a sběratelství do budoucna.

„Bitva na Bajkalském jezeře“ připomíná jedinou bitvu svedenou válečnými loděmi československé flotily. Bitva se odehrála 16.srpna 1918 v Sibiři na Bajkalském jezeře a skončila drtivým vítězstvím Československých legií.

V srpnu 1918 bojovali českoslovenští legionáři o transsibiřskou magistrálu. Tvrdé boje se odehrávaly v horských soutěskách u Bajkalského jezera.

Legionářský týl konstantně ohrožovaly bolševické lodě, které kompletně ovládaly hladinu jezera Bajkal. Legionářům se nejprve podařilo získat malý říční kolesový parníček a postupně v přístavu Listveničné zprovoznili několik dalších, do té doby vyřazených, parníčků.

V noci 15. srpna 1918 vyplulo legionářské loďstvo na přepadový útok k hlavnímu přístavu bolševiků, Mysové. V mlze, v poledne 16. srpna, se legionáři přiblížili na cca 8 km k přístavu. V tu chvíli se mlha rozptýlila a legionáři se objevili v dohledu přístavu Mysová. Bolševici na legionářské parníčky nereagovali, patrně se domnívali, že se jedná o jejich vlastní zásobovací flotilu. Legionáři se tak bez výstřelu přiblížili na vzdálenost 4 km od přístavu.

V tento okamžik již bolševici pochopili, že se jedná o nepřátelský útok. Ozbrojený bolševický ledoborec Bajkal, chlouba rudého loďstva, začal manévrovat tak, aby mohl zahájit palbu houfnicemi umístěnými na zádi. K tomu ale nedostal od legionářů čas. Ti začali okamžitě ostřelovat ledoborec, přístav, i přilehlé nádraží. V soustředěné legionářské palbě zápalnými granáty bolševická posádka hořící ledoborec Bajkal opustila.  Právě tento vítězný moment zachycuje litografie „Bitva na Bajkalském jezeře“.

2

„Obrněný vlak Orlík na transsibiřské magistrále roku 1919 u vesničky Zima u Irkutska“. Poprvé byl našimi vojáky použit improvizovaný obrněný vlak v březnu 1918 při bojích s německou armádou u železničního uzlu Bachmač. V rámci následných bojů čs. legionářů s bolševiky od května 1918 byly obrněné vlaky jedním z nejdůležitějších bojových prostředků naší armády.

Orlík je asi nejznámější obrněný vlak Československých legií a aktivně se účastnil bojů na magistrále. Jeho největším střetnutím byla bitva o Samaru. V noci ze 7. na 8. června 1918 zaútočila 2. rota 1. čs. střeleckého pluku, podporovaná obrněným vlakem Orlík, na železniční most přes řeku Samarku a tím otevřela cestu pro 1. a 2. prapor 1. čs. střeleckého pluku. Současně části 4. čs. střeleckého pluku překonaly řeku Samarku blíže k toku Volhy a obchvatem napomohly dobýt nádraží. Orlík během podpůrné palby zničil střelecká postavení bolševických sil a následně poskytoval přesnou palebnou podporu legionářským jednotkám přímo ve městě.

Orlík odvezl legionáře až do Vladivostoku, kde ho na jaře 1920 předali do rukou bělogvardějců. Osudy vlaku jsou dále nejasné, ale po definitivním vítězství bolševiků ho bělogvardějci pravděpodobně předali do čínských nebo japonských služeb.

Model obrněného vlaku Orlík můžete v současnosti vidět v expozici Armádního muzea na Žižkově, v sále věnovaném 1. světové válce.

 3

„Přelet letounu Tractor nad vladivostockým přístavem.“ Čechoslovákům se v ruských legiích podařilo zformovat také leteckou jednotku, která využívala různé modely a typy letadel.

K zapojení legionářů do letectva došlo nejprve ve Francii, a to díky Milanu Rastislavu Štefánikovi, který získal dobrovolníky pro letecký výcvik z roty NAZDAR v cizinecké legii. Z jedenácti zájemců o letecký výcvik vyhovělo sedm jako pilot a jeden jako pozorovatel. Bohužel se nepodařilo z této skupiny sestavit samostatnou jednotku, a tak bojovali naši piloti ve francouzských službách až do konce války v různých perutích. 

Čechoslovákům v ruských legiích se již podařilo naši leteckou jednotku skutečně zformovat. Sedm letadel legionáři dostali od francouzské letecké mise, tři od Ruska. V únoru 1918 byl tedy založen čs. aviatický divizion. Při bojích o transsibiřskou magistrálu legionáři letouny postupně získávali a ztráceli. Během ústupu legií směrem na Vladivostok legionáři ztratili pět letadel v Serdobsku, čtyři v Pemze a poslední v Krasnojarsku. Do Vladivostoku dorazil aviatický divizion 11. června bez letadel a jeho příslušníci byli reorganizováni na automobilní jednotku.

Legionáři ale nezůstali bez letadel dlouho. Když české legie dobyly Samaru, našly zde mnoho letadel a proto byl 14. srpna 1918 založen Samostatný aviatický oddíl 1. čs. střelecké husitské divize.  Další letadla dorazila do Vladivostoku v prosinci 1918 ze Spojených států. Dodávka obsahovala opotřebované a původně cvičné stroje L.W.F. model V — Tractor firmy Lowe, Willard a Fowler.  Citujme legionáře Františka Sýčka: „Letadla musili jsme ovšem dříve z beden si vyhledati, která jsou poměrně nejzachovalejší. Při tom nalezena letadla se strhanými křídly, promačkanými trupy a jinak poškozená. Dalo to mnoho práce z několika desítek (asi 150) beden vybrati a složiti dobrá letadla s dobrými motory.“ 

U příležitosti narozenin Tomáše Garrigue Masaryka 7. března 1919 pak vzlétl první Tractor. Z neznámých příčin došlo k havárii, při které byl stroj těžce poškozen a letci Vlastimil Fiala a Robert Hartman zraněni.

Čtyři stroje typu Tractor doputovaly s legiemi do vlasti. Jeden z nich se zachoval a v dopravní hale Národního technického muzea je zavěšen od roku 1950.

LITOGRAFIE SE PRODÁVAJÍ POUZE JAKO KOMPLET.

CENA – 6 000 Kč.

Pro objednávky prosím pište na litografie@sberatel.info

Filatelistickou událost desetiletí připomíná v roce 2019 signovaný pamětní list

Jako připomínku celé události vydává spolek v roce 2019 číslovanou sérii 30. pamětních listů Praga 2018 Expo – „Praha elegantní“ signovanou autorem, výtvarníkem Romanem Sedlákem.

Pamětní list nese originály obou známek „Praha elegantní“, které jsou oraženy kašetem, jež připomíná jejich umístění v čtenářské anketě portálu idnes.cz, která hledala nejpoutavější poštovní známku vydanou ke Světové výstavě Praga 2018.

Cena: 750 Kč

Objednávky: info@sberatel.info

Poštovní známky „Praha elegantní“ a „Praga Mater Urbium – Praha matka měst“ provázely Světovou výstavu Praga 2018

Na hlavní město České republiky byla v létě roku 2018 upřena pozornost celého filatelistického světa. Od 15. do 18. srpna totiž v Praze proběhla Světová výstava poštovních známek PRAGA 2018. 

Světová výstava PRAGA se koná jednou za dekádu, první proběhla v Praze už v roce 1938.  

Na výstavě byly představeny výstavní třídy tradiční filatelie, poštovní historie, filatelistické literatury, fiskálních cenin, otevřená třída, třída moderní filatelie a jednorámové exponáty.

Největším lákadlem pro širokou veřejnost byla určitě možnost spatřit na vlastní oči nejslavnější známky světa: červený a modrý Mauritius s nápisem “Post Office” z roku 1847 a takzvaný Bombay Cover odeslaný roku 1850 se dvěma známkami červeného Mauritia. V současné době jde o největší soubor těchto rarit na světě – všechny se nacházejí ve sbírce dosud neznámého českého filatelisty.

K Expu, které Světovou výstavu poštovních známek PRAGA 2018 provázelo, vydal Spolek pro sběratelství a umění speciální vlastní známky (oficiálně emitované Českou poštou), jejichž hlavním motivem je Praha.

Známkový sešitek je vyhotoven ve dvou různých provedeních a v různých variantách. Jedna část s názvem „Praha elegantní“ nese dva motivy z doby, kdy Praze i zbytku Evropy vládl umělecký styl art deco.

Autorem poštovních známek je malíř Roman Sedlák, který se na tento styl dlouhodobě zaměřuje. Druhým motivem s názvem „Praga Mater Urbium – Praha matka měst“ jsou čtyři pohledy na známé symboly hlavního města. Autorem fotografií je Radek Maciejewski, polský fotograf, jenž je ve své domovině oblíbený právě pro fotografie měst, ale také třeba automobilových veteránů nebo vlaků.

K poštovním známkám byly vydány také pohlednice se stejným motivem a příležitostné razítko.

V anketě pořádané portálem idnes.cz o nejpoutavější známku vydanou k výstavě (řadu poštovních známek emitovala Česká pošta i zahraniční státy) se známky vydané Spolkem pro umění a sběratelství umístily na prvním místě.

Expa se účastnilo několik desítek dealerů a řada poštovních správ. Nejen filatelisté tak měli na veletrhu šanci koupit poštovní známky z téměř padesáti zemí světa, například z Ålandských ostrovů, Rakouska, Německa, Bangladéše,  Maďarska, Číny, Finska, Faerských ostrovů, Španělska, Turecka, Mexika, Kolumbie, Salvadoru, Panamy, Chile, Brazílie, Kuby, Nikaragui, Kostariky, Ekvádoru, Dominikánské republiky, Urguaye,  států Grenada, Guyana, Antigua and Barbuda, Gambia, Liberia, Marshallovy ostrovy,  Papua Nová Guinea,  Nevis, Palau, St. Kitts, St. Vincent, Tuvalu,  pošty OSN a dalších.

Poštovní známky je možné objednat zde – http://www.sberatel.info/vlastni-znamky/

Kontakty

Jindřich Jirásek
předseda spolku
jirasek.jindrich@sberatel.info

Adresa: V Zářezu 902/10, Praha 5. 158 00
Registrovaný spolek, IČO 07698518